Meče pro jednu a půl ruky | Zbraně a zbroj, Historie a vývoj

Meče pro jednu a půl ruky

Meče pro jednu a půl ruky

Počátkem 14. století se objevil ve výzbroji středověkých bojovníků nový druh meče s dlouhou čepelí a s prodlouženým jílcem zakončeným hraněnou, nebo oblou kulovitou hlavicí. Vznikl na základě potřeby pěších bojovníků a rytířů, kteří pozbyli v bojích koně. Protože neměli většinou ke své obraně štít, mohli tento nový dlouhý meč uchopit oběma rukama, což v boji pomohlo zvýšit rasanci kteréhokoliv z možných úderů.



Ve Švýcarsku, Německu i v Anglii se brzy stal tento úderný meč jednou z nejefektivnejších a nejuniverzálnějších zbraní.

Meč pro jednu a půl ruky byl předchůdcem meče dvouručního a znamenal přelom ve výrobě zbraní. Z počátku jeho vzniku a vývoje nebylo jeho využití mnohými chápáno a to mu vyneslo opovržlivý název "bastard". To se však záhy změnilo a koncem 15. století se dostal na stejnou "společenskou" úrověň jako meč tradiční. Byl přijat i mezi zbraně soubojové.



Jeden z nejkrásnějších těchto mečů patřil roku 1484 vévodovi Krištofu Bavorskému a je uložen ve státním pokladu v Mnichově.
Mezi nejznámější meče pro jednu a půl ruky jsou výrobky mnichovského zbrojíře z konce 16. století, Melchiora Diefsteelera.

Josef Kuneš


 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám