Bitva v Libušíně 2000 | Co odnesl čas, Obecné texty, z ročníku 2000

Bitva v Libušíně 2000

Bitva v Libušíně 2000

Byl jsem požádán, abych pro nulté číslo „Heroldu“ napsal článek o „Bitvě v Libušíně 2000“. Rád této možnosti využívám, abych mohl popsat, o čem bude děj bitvy a zároveň vysvětlil některé podrobnosti této akce.

Děj samotné bitvy navazuje na to, co se odehrálo vloni. Král Argant se vydal se svými vojáky hledat sídlo kouzelníka Ulvana. Na své cestě se setká s lesním skřítkem Surtem, který mu ukáže cestu a zároveň ho pošle ke královně víl Danomé. Ta dá Argantovi stříbrný štít, který mu má pomoci zvítězit nad Ulvanem. Mezi tím však dostaly události spád. Ulvanovi vojáci odvádějí všechny malé děti z okolí a ženou je do kouzelníkova sídla. Za dětmi však spěchají jejich rodiče, aby je dostali z rukou vojáků. Přiběhnou ve chvíli, kdy děti vstupují do „Brány prokletí“. Dochází k potyčce, kdy vojáci samozřejmě vesničany zčásti pobijí, ostatní zajmou. Dochází k popravám. Deset vesničanů je pověšeno,ostatní, protože šibenice je již „obsazena“, mají být sťati.

Z lesa však vycházejí Argantovi „lehcí“ vojáci. Vesničané využijí překvapení a přeběhnou ke svým zachráncům. Ulvanovi vojáci ustoupí k bráně a chystají obranu. Zároveň vyslali zprávu o napadení svým „těžkým“ a kouzelníkovi. Argantovi vojáci sundají pověšené, a protože mezi věšenci jsou i ženy, vzplanou spravedlivým hněvem. Zapomenou na slova svého krále, aby bez něho nic nepodnikali a zaútočí. Jsou však postupně obklíčeni přesilou a hrozí, že budou do jednoho pobiti. Přichází však spásná pomoc. Jejich „těžcí“, kterým cesta trvala déle, konečně dorazili. Nyní jsou v menšině Ulvanovi vojáci. Musí uvolnit obklíčení. Oba Argantovy oddíly se spojí a chtějí počkat na svého krále. Přicházejí však Ulvanovi „těžcí“ a nakonec i sám kouzelník. Ten začne vrhat mezi Argantovy vojáky „hromové střely“. Výbuchy přímo mezi vojáky je donutí k ústupu. Přijíždí však Argant se stříbrným štítem. Kouzelník vrhne jednu střelu proti němu. Argant však nastaví štít, od něho se střela odrazí a vrátí zpět proti kouzelníkovi, který vzápětí vzplane. Hořící Ulvan padá z 10. metrové věže. Argant vyzývá protivníky ke složení zbraní. Ti se mu vysmějí a jejich velitel, Thoran, velí k útoku. Začíná závěrečný boj. Argant vítězí, na jeho straně však zůstalo naživu pouze 50 rytířů. Všichni ostatní, včetně Ulvanových vojáků, padli. Argant chce nechat zničit kouzelníkovo sídlo, ale otevírá se brána a z ní vycházejí uvězněné děti. Nejdřív se dívají na tu spoušť kolem sebe, ale pak se na volání stojících rytířů rozeběhnou a naskáčí jim do náručí. Jsou zachráněny. Závěrečné slovo, děkovačka, konec. Tak takový je stručný děj bitvy.


Zvětšit mapu

bitevní pole v Libušíně

Rád bych nyní popsal a vysvětlil některé podrobnosti, jejichž provedení bude dosti důležité.

Vzhledem k tomu, že k nám jezdí stále více šermířů, začíná být louka, na které se vše odehrává, malá. A protože louku nelze nafouknout, museli jsme sáhnout k jedné změně. Kulisy, kterými děj bitvy doplňujeme, nebudou letos v prostoru louky, na jejím okraji u lesa. Účinkující budou mít tedy celou louku pro sebe a já doufám, že toho náležitě využijí a nebudou se mačkat v jednom chumlu někde uprostřed. Vyhneme se tím zároveň kritice, která loni zazněla, že je zde tolik lidí namačkaných na sebe, že se nedá ani pořádně si „bouchnout“. ( Já si však myslím, že takové byly skutečné bitvy a účast v takové mlýnici může být docela zajímavý zážitek - samozřejmě jen pro plechovky! ) Místa vám tedy poskytneme dost a na oplátku od vás budeme požadovat něco navíc, než jen bojovat. A to něco navíc, to je provedení vašeho boje. Já vám vše samozřejmě vysvětlím na nácviku, ale vzhledem k tomu, že tam dostanete mnoho informací a požadavků, jak, co, kde, kdy a s kým udělat, a v hlavě z toho může být pěkný zmatek, popíši to nejdůležitější zde. Vy pak, pokud budete mít skutečný zájem předvést divákům pěkné vystoupení, si v klidu po nácviku přečtete tyto řádky, srovnáte vše v hlavě, zapřemýšlíte o provedení a třeba se i mezi sebou domluvíte, jak nejlépe provést to, co se od vás očekává.

To, co zde nyní popíši se týká až závěrečného boje! Vše, co tomuto předchází, má svá přísná pravidla a nelze tedy improvizovat.

Aby jste mohli rozvinout svou fantazii a předvést vše pěkné a zajímavé, co vás napadne, zvolili jsme k tomuto účelu netradiční pojetí. Vlastní závěrečná bitva není sešněrována ústupy, nástupy, obcházením apod. Platí zde jediné, jakmile se dám do pohybu, bojuji, dokud mohu a můj boj končí mou „smrtí“.

Co to znamená konkrétně. Nejdříve proti sobě jdou oddíly lehkých, to znamená hadry a drátěnky. Bojují spolu na spodní polovině louky, směrem u lesa. Boj bude trvat tak dlouho, dokud to bude zajímavé pro diváky. Jakmile boj ztratí na síle a dynamice, bude ukončen salvou palných zbraní. V tu chvíli musí všichni dosud stojící šermíři padnout, ať se jim to líbí nebo ne. Záleží tedy na vás, bude-li boj trvat 1 minutu nebo třeba 20 minut! Pokud bude tento boj celkově zajímavý, ale budou se tam volně procházet, nebo dokonce si spolu povídat někteří jednotlivci, dostanou letos lučištníci povel takovéto „flákače“ ostřelovat. A oni se dokáží strefit! Já ale věřím, že toho nebude zapotřebí. Boj lehkých tedy končí, všichni jsou pobiti. Ležet však musí na „své“ spodní polovině louky! Ta vrchní polovina patří plechovkám! Pokud někdo „zemře“ tam, hrozí, že bude těmi několika stovkami oplechovaných rytířů zadupán do země!

Boj plechovek je podobný. Oddíly jdou proti sobě, srazí se a bojují na horní polovině louky, u diváků. Jejich boj bude ukončen, také až přestane být zajímavý, výbuchem prachárny. Tento mohutný výbuch je znamení, že všichni rytíři musí co nejrychleji „zemřít“. Naživu zůstane pouze 50 předem vybraných plechovek.

Protože chceme, aby diváci letos valili oči a tajili dech, připravili jsme některé speciality. Budou připravena vědra s krví, kterou lze při boji použít ( podrobnosti, jak, budou sděleny na místě ), taktéž zájemci o vnitřnosti se mohou přihlásit. Další chuťovkou pro diváky bude boj předem vyčleněných rytířů. Ti budou spolu bojovat ne meči, ale krátkými zbraněmi ( sekyry, bojová kladiva ). Štíty jsou podmínkou. Tito bojovníci by měli bojovat na tělo, tzn. mělo by to být „maso“. A zde právě záleží na dohodě předem, případně na samostatném nácviku.

To jsou tedy nejdůležitější informace k závěrečnému boji. Jinak všeobecně platí toto ( a měli by si to vrýt všichni do paměti ): nejsem zde proto, abych dokazoval koho a kolik lidí jsem v bitvě „sejmul“ a pak se s tím chlubil. Jsem zde proto, abych předvedl divákům to nejlepší, co dovedu. Kvůli tomu jsem přijel, mnohdy i z veliké dálky.

A dodatek na konec. To, co zde každý rok předvádíte, je jedno veliké divadlo. Chovejte se tedy podle toho a hrajte svou roli. Nemyslete na to, že nejste vidět v tom velikém mumraji kolem. Představte si, že toto je vaše skupinové vystoupení a všichni se dívají právě na vás. Tak jim ukažte, co dovedete, mimikou obličeje počínaje a zahraným umíráním v křečích konče.

Svůj příspěvek končím přáním, aby vše, co jsem napsal, nebylo napsáno zbytečně, aby vše dopadlo co nejlépe - počasím počínaje a co nejmenším počtem zranění konče. Zároveň chci poděkovat vydavatelům „Heroldu“ za prostor, který mi zde dali a popřát jim, aby se jim jejich práce dařila a přinášela jim jen radost.

Tomáš z SHŠ KYRIUS

 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám