Všudypřítomná smrt | Obecné texty, Zajímavosti, z ročníku 2002

Všudypřítomná smrt

Všudypřítomná smrt
(vyšlo ve čtvrtletníku Herold – šermířské listy 2/2002)

Po roce 1300 se životní podmínky va velké části světa dramaticky změnily. Hladomory, války, dobyvačné útoky, a co bylo nejhoršího - černá smrt - zvaná mor - zasáhly Evropu a mnohá území Asie a zanechal za sebou smrt a zpustošenou zemi.



Zastrašen morem, jenž likvidoval celé rodiny i vesnice se člověk 14. století učil žít s důvěrnou blízkostí smrti. Triumf Smrti zdobil zdi kostelů Toskánska, zatímco kostry tančily v úděsné farandole na zdech hřbitovů, kde se lidé scházeli, aby poslouchali dlouhé hodiny oblíbené kazatele.

Černá smrt udeřila a zkosila miliony lidí. Udeřila prudce a hrozivě. Středověká medicina byla proti této nemoci bezmocná. Lidé jen doufali, že opakováním zaříkadel a nošením amuletů budou chráněni před nákazou.

Mor dorazil do Evropy v první polovině 14. století. Brzy zničil celý kontinent. Smrt se soustředila do oblastí, kde lidé žili hustě vedle sebe, hlavně do měst. Větší hustota obyvatelstva usnadnila šíření nákazy. Nikdo nemohl vědět kde mor smrtelně udeří příště.



Černá smrt měla velmi špatný vliv na psychiku lidí. Byli malomyslní a obávali se, že přichází konec světa, nebo že je stihne boží trest za jejich zkaženost. Mnozí opustili své domovy a dílyn a utekli do vzdálených krajin, doufajíce, že se tak vyhnou nákaze a smrti. Jiní dávali peníze na sochy, kříže a nové kostely a objednávali odstrašující malby s námětem utrpení, která čekají hříšníky v pekle. Jen málokteří byli natolik silní, že se jim podařilo nemoc přemoci. Většina jich však podlehla ve velmi krátké době.

Pohřební obřady byly zdrcující. Ostatky zesnulých z vyšších vrstev vyprovázel dlouhý průvod chudých. Zádušní mše kleriků a kněží, pomáhali nešťastným lidem množstvím církevních obřadů stovkami, ba dokonce s tisíci mšemi nacházet naději, že je snad přece jen černá smrt nezdolá. Ale byly to naděje většinou zcela marné. Mnozí konali dobré skutky a kupovali si odpustky, ale to vše bylo většinou beznadějné.

Když konečně choroba ustoupila, mnozí lidé zapoměli na všechny ty sliby a předsevzetí a po přestálém strachu se snažili jak jen mohli, aby se jejich život žměnil k radostem a zábavě. Dopouštěli se mnohých výstřelků a rozmařilostí, které postupně přispěly k úpadku doby zvané gotická.

Josef Kuneš


Další informace
o moru v českém jazyce na Wikipedia.



 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám