El Cid Campeador | Medailonek, z ročníku 2005

El Cid Campeador

El Cid Campeador
1040–1099

Jmenoval se Rodrigo Díaz del Vinar-jinak známí jako El Cid neboli „pán“ a byl jedním z nejpozoruhodnějších hrdinů středověku. V nejznámějších podáních jako literární postava je líčen jako statečný, hrdinný, věrný, nesmiřitelný nepřítel a muž cti.

Narodil se kolem roku 1040 v kastilsko-leónské šlechtické rodině a stal se brzy vysokým představitelem opozičního hnutí šlechty. Vyznamenal se v bojích s Maury, kteří měli v té době obsazenou velkou část Španělska.



Po pádu arabské dynastie Ummánovců roku 1031 se říše Maurů rozpadla na řadu soupeřících knížectví. A v té době začíná „reconquista“ (znovudobytí) zemí, které uchvátili Maurové. Její počáteční léta zrodila španělského hrdinu Rodriga Díaze del Vinar, zvaného pro své hrdinské činy El Cid Campeador-Pán Bojovník. Za vlády krále Alfonse VI.velel armádě, ale z ní byl vyhoštěn pro podezření ze zrady.



Boje s muslimy vyžadovaly od křesťanských bojovníků přizpůsobení se jejich taktice a užívání zbraní.Obě strany používaly luky, ale muslimové byli v jejich užívání daleko sběhlejší. V boje muže proti muži se ukázaly velké, těžké a široké meče křesťanů lepší, než lehké a zakřivené jejich soupeřů.



Legend o El Cidovy bylo napsáno mnoho.Některé z nich mu blahořečí, jiné mu zlořečí. Z těch dobrých je známo, že El Cid založil první nemocnici pro malomocné ve Španělsku roku 1067 poté, co se ustrnul nad žebrákem, který se odhalil jako biblický Lazar a slíbil mu boží ochranu.

Jako většina napůl legendárních hrdinů měl i El Cid slavného koně – s pochybným jménem „Babieca“ (hlupák). Dostal ho darem od svého kmotra, který prý pronesl tento přídomek, když si mladý hrdina ze všech nabízených koní vybral zdánlivě to nejošklivější a nejvíc nemotorné hříbě. Později se ukázalo, že tento „Babieca“ byl jedním z nejslavnějších koní, jaké byli v tehdejším křesťanském vojsku.

Stal se žoldnéřem, jehož těžká jízda se nechávala najmout k boji od křesťanských i muslimských panovníků. Svůj největší čin – dobití Valencie z rukou Maurů dokázal s pomocí převážně muslimské armády. Přestože vládl jménem kastilského krále Alfonse VI. Učinil z Valencie vlastní državu a přeměnil jí v nedobytnou pevnost.



Celý jeho život byl nepřetržitou řadou bojů s odvěkým nepřítelem a jeho sláva jako nepřekonatelného bojovníka s mečem ho stavěla do nejpřednější řady tehdy již slavných šermířů středověku. Vybojoval mnoho soubojů z nichž některé byly zaznamenány soudobými kronikáři. Aby se vyřešil spor mezi Kastilií a Navarrou utkal se s navarrským šlechticem Jiménem Garcesem v němž s převahou zvítězil.

Památkou na hrdinský boj za nezávislost vznikající španělské národnosti byl napsán epos Poema de Mio Cid (Píseň o Cidovi), složený asi v letech 1140–1160 opěvující jeho hrdinské činy. V legendě vystupuje jako prostý rytíř, hrdina reconquisty. Praví se v ní, že El Cid zvítězil i ve své smrti. Jeho tělo ozbrojené a obrněné, upevněné vzpřímeně na bílém koni, přimělo zastrašenou maurskou armádu k ústupu.
Hrdina reconquisty El Cid zemřel náhle ve Valencii 10. července 1099. Bylo mu tehdy necelých 55 let.

Josef Kuneš

Další informace:
Informace na Wikipedii v českém jazyce.

 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám