Šerm – „reálný“ boj nebo divadlo? | Obecné texty, Názory a polemiky, Šerm a šermování, nevydané a nové

Šerm – „reálný“ boj nebo divadlo?

Šerm – „reálný“ boj nebo divadlo?

Jedna z otázek v našem oboru, která zaměstnává (a taky dělí) některé šermíře, tedy ty, kteří tvoří různorodá představení pro diváky. Pomineme zatím ty, které jezdí jen „válčit“ – skupiny sestavené jen pro účast na bitvách. I když i zde …, ale o tom až na závěr.

Sestavujete ve skupině představení – příběh, scénky, skeč, jeden souboj. Dějovou výseč, která obsahuje šerm a je nyní vcelku jedno čím. Začíná diskuse – sestavit souboj s technikami více „reálnými“, dobovými, bojovými, nebo do toho vložit více gagů, technických složitostí, kaskadeřinek, prostě více šermířského divadla?
Samozřejmě se nabízí hned otázka – proč to nespojit? Jistě, ale víme o čem je řeč a dobře to spojit lze leda ve filmu, za pomoci střihu apod. Některé prvky prostě bez domluvy a nacvičení udělat bez hrozby zranění nejdou.

Jedni chtějí diváky třeba „učit“, vzdělávat, a tvrdí a prosazují předvádění reálného šermu, boj co nejskutečnější, aby divák viděl, jak to „asi mohlo vypadat“. Ti se pak ještě dělí na ty, co ukazují prostě boj a na ty, kteří chtějí předvádět stylový šerm podle rozličných škol. Šerm je boj a basta – mnohdy užité heslo.

Je to vůbec nutné, být na některé „straně“?

Není cílem tohoto článku přiklánět se k některému názoru a dávat za pravdu jedné verzi šermu. Chci se
jen na některé aspekty podívat blíže a připomenout několik zákonitostí.

Co dělám, tvořím-li něco pro diváka, předvádím-li cokoli ze své produkce? Lidem okolo, kteří záměrně sedí (stojí) a dívají se s cílem něco vidět. Nejsou to náhodní diváci, svědci, okolo jdoucí. Pozvali jsme je, aby se na naši produkci podívali. A většinou i zaplatili. Tvoříme podívanou – tedy divadlo.

Co je cílem divadla? Prostřednictvím různých forem jevištního umění za pomoci a formou tzv. divadelní a scénické zkratky, sdělit divákovi v hledišti určité myšlenky, názory a pravdy. Divadlo však nikdy není a nebude reálným životem – to není jeho cílem.

Totéž děláme my v šermu, předvádíme-li svou produkci. Používáme a musíme proto použít stejných výrazových prostředků a forem, stejné „zkratky“. Dějově, obsahem příběhu a scénky i šermem. Tato naše činnost bude vždy divadlo. Dalo by se to přirovnat k divadlu „pouličnímu“, kočovnému apod. nicméně i to by mělo být co nejprofesionálněji provozované.

A chcete-li pak reálný boj – prosím, není problém. Ale neberte k tomu diváky (a hlavně ne platící), nedomlouvejte si techniky a školy a hlavně – připusťte a vezměte na vědomí možnost krve = zranění i zabití. To totiž bylo obsahem reálného boje.

Přihlédněte k tomu při tvorbě dalšího scénáře a bojových scén.

Problém nakonec – a co bitvy? Jak tam bojovat, šermovat?

Znovu připomínám – jsou u toho diváci? Předvádíme někomu nějaký děj? Jestliže ano, pak hrajeme. A jsme divadlo. Hrajme tedy vše, pro celistvost děje a předávané myšlenky. A hrajme i zde co nejprofesionálněji. Nejhorší je hrubý amatérismus za profesionální peníze.

Nemáme-li diváky, platí co bylo řečeno o reálném boji výše.

Chceme-li si jen „opravdově“ zaválčit, vezměme si k tomu vhodné a přiměřené prostředky boje i ochrany a ukažme sobě navzájem, co v šermu a boji umíme.

Lars 2001




 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám