Pohlavní nemoci | Zajímavosti, Historie a vývoj, z ročníku 2004

Pohlavní nemoci

Pohlavní nemoci.

Jak praví klasik, již staří Řekové, Římané … určitě znali pohlavní choroby.Vždyť ty a nejen tyto nemoci, provázejí lidstvo od nepaměti. Když vezmeme v úvahu, že lidstvo pořádalo válečné výpravy, ať už z důvodů jakýchkoli, tak nemůžeme opominout, že vojáci byli nejen dobyvatelé, ale i přenašeči různých nakažlivých chorob včetně pohlavních. Tady mi můžou různí oponenti namítnout, že to není až tak pravda, ale co si budeme nalhávat. Voják, a je jedno v jakém historickém období (antika, středověk, …), tak vždy je jenom člověk.

Jak tomu ale bylo dřív? Tak to můžu pouze spekulovat, či vycházet z toho co jsem zaslechl od osob, které studovaly dobové prameny. Je to neveselé …
V středověku kdy se hojně uplatňovalo právo silnějšího a neustále se vedly malé i velké bitvy, tak docházelo k přesunům vojsk (Křížové výpravy spojené s dobýváním Božího hrobu a osvobození města Jeruzaléma,křižácké tažení do Čech …).

Velká část vojáků byla najatá, jako žoldnéři, kterým bylo jedno za koho a nebo pro koho bojují. Hlavně, že najímatel platil a respektoval tehdejší nepsané ale všemi většinou uctívané „zákony“ o rabování a plundrování. Takto posbíraní vojáci z různých koutů, mohli sebou „přinést“ nejen válečné zkušenosti, ale i různé pohlavní choroby.

O jejich šíření se pak starali sexuálně vyhladovělí žoldnéři při dobytí měst či území a následném plundrování. Znásilnění žen poražených, bylo bráno jako normální věc u vítěze bitvy. Naštěstí šlo většinou o lokální ohniska nákazy a tak díky prudérní středověké morálce a předsudkům mezi obyčejnými lidmi, byly znásilněné ženy vnímány jako „nečisté“ tak byly vypuzeny na okraj společnosti. Dalo by se říci, že byly izolovány, proto tak nedocházelo k takovému masovému šíření pohlavních chorob.

V pozdějším období,hlavně v období Třicetileté války, kdy se Evropa zmítala ve válečné křeči, armády se přesouvaly po celém kontinentu všemi směry, docházelo k hromadnému vymírání evropské populace. Nebylo to jenom ztrátami v boji, ale i množstvím různých infekčních chorob, včetně chorob pohlavních. Vojáci procházeli první zkouškou imunity hned po neverbování k vojsku. Hygienické podmínky byly katastrofální a tak údajně až třetina naverbovaných se nedožila ani svojí první bitvy! Skolily je nemoci jako tyfus, úplavice…, ale i nemoci pohlavní. Ženy, které byly u vojska jako tzv. „matky pluku“ neposkytovaly jen služby co se týká praní, vaření ale i služby sexuální.Takže si lehce umím představit, jak stačil jeden nakažený voják a časem se v tom vezl celý oddíl.

V té době se používaly kondomy z ovčích střev, ale ty byly drahé a mohlo si je dovolit jen panstvo. Navíc o jejich spolehlivosti bych si dovolil spekulovat, pokud je pravda, že se kondomy z ovčích střev po použití praly a používaly znova! Takže Evropou se šířila nejen třeba Kapavka ale i „francouzská nemoc“ – Syfilis.

Voják jako takový samozřejmě má dbát o vojenskou kázeň ale i o své zdraví. Na to se kladl hlavní důraz až ve válkách novověkých, neboť velitelé si uvědomovali, že nemocný voják je špatný voják. Proto byly vojákům dopřávány intimní styky s „kontrolovanými“ prostitutkami. Jakýkoli jiný intimní styk mimo, byl vždy spojen s rizikem možné nákazy. Při tom nejhorším důsledku to znamenalo odhalení nositele a trest smrti. Nakažený voják mohl nakazit další a to oslabuje akceschopnost armády.

Upřímně musím přiznat, že nevím jak tato otázka řešena v dnešní době kdy se armády profesionalizují.

Takže když to celé shrnu vidím to tak, že pohlavní nemoci byly, jsou a budou a vojáci v dávných dobách byli jednou z rizikových skupin, které je pomáhaly přenášet. Dnes už je všechno jinak. Vojáci procházejí přísnými zdravotními prohlídkami, ve vlastním zájmu by měli dbát na ochranu svého zdraví a kondomy se už snad nikde neperou … bylo by to šetření na nepravém místě!

Václav



 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám