Vilém Dobyvatel | Medailonek, z ročníku 2005

Vilém Dobyvatel

Vilém Dobyvatel
(vyšlo ve čtvrtletníku Herold – šermířské listy 4/2004)

Největšího rozmachu dosáhla normanská moc za vévody Viléma Normanského, který velel tažení do Anglie v r. 1066. Normanům se povedlo proměnit Anglii v normanské království. Během své vlády postavili na obranu dobytého území řadu hradů, ale stavěli také kostely, kláštery a katedrály.

Vilém I. Dobyvatel (1028–1087) byl synem Roberta, vévody normanského. Jako nemanželské dítě dostal přídomek Levoboček, jeho otec si však vynutil, aby baroni se zavázali Vilémovi věrností. Na normanský trůn Vilém nastoupil ve věku pouhých sedmi let, ale skutečně začal vládnout až o 10 let později. Jeho dětství bylo poznamenáno hrůznými událostmi ve své rodině a tyto poznatky mu dodaly mimořádnou tvrdost, tělesnou zdatnost, odolnost, velkou odvahu a pevné odhodlání. Tyto vlastnosti předurčily Viléma k cestě výjimečného válečníka a vůdce. Musel být tvrdý, aby přečkal mocenské zápasy a brzy si získal pověst zdatného vojáka a rafinovaného politika. Roku 1047 ve své zemi potlačil povstání a začal budovat jednu z významných říší Evropy. Na svou dobu byl nezvykle věrný své ženě Matyldě, jež mu dala devět dětí a loď Mora, na které odplul při dobývání Anglie.



Po vítězné bitvě u Hastingsu se stal Vilém pánem Anglie. Když konečně dospěl po 550 km dlouhé cestě, která se vyznačovala tvrdostí vůči poraženým obyvatelů, dospěl do Londýna. Tam byl Vilém ve Westminsterském opatství na Boží hod vánoční roku 1066 korunován králem.

Převzetí moci Normany se setkalo s odporem v Northumbrii při hranicích s Walesem a Kentu. Nepokoje byly zvlášť silné na severu, kam na pomoc připlouvaly lodě z Dánska. Vilém v odpověď zpustošil území od Yorku až po Durham. Další odpor v kraji East Anglia, vedený Herewardem Bdělým, byl potlačen v bitvách roku 1071. Roku 1072 král Vilém potvrdil svou svrchovanost tažením proti skotskému králi Malcolmovi, který v Anglii podněcoval k neustálým vzpourám. Byl poražen a Normanským zábor Anglie byl tak dovršen. Vilémovo vítězství u Hastingsu mělo hluboké důsledky. Svým stoupencům rozdal pozemky, přičemž část výnosů museli odvádět svým novým pánům. Ti pak mohli platit zase králi.



Aby měl přesnou představu o tom, kolik na daních a jaké množství vojáků z nového království dostane, dal Vilém roku 1085 pořídit soupis anglických vlastníků půdy a jejich majetku. Tak vznikla tzv. Kniha posledního soudu (Domesday Book). Tyto zápisy byly chovány v chrámu ve Winchesteru a podle nich byly stanoveny berně. Jako první byl zapsán král, který vlastnil přes 1000 rytířských hradů a statků, dále tam bylo zapsáno 600 normanských baronů, přes 800 podvasalů, a dále pak v menšině sedláci a otroci. Celkem bylo v té době asi 30 milionů obyvatel, což se dá vysvětlit jedině hrůzami předešlých válek.



Král Vilém byl se svými rytíři spojen poutem, které je odlišovalo od nevolníků obdělávajících půdu. Další překážkou, kterou musel neustále překonávat byl jazyk. Zatímco šlechta mluvila francouzsky, podmaněné obyvatelstvo mluvilo i nadále anglosaštinou. Nová angličtina, obsahující germánské a francouzské prvky se objevila až za několik století.
Za poraženého krále Harolda existovaly silné vazby mezi Anglií a Skandinávií. Nyní Vilém jako vévoda Normanský a král anglický přiblížil zemi ke kontinentální Evropě.
Vilém Dobyvatel měl ještě mnoho potíží s nepřáteli, hlavně s francouzským králem Filipem I. Svedl s ním několik bitev. Když projížděl po jedné z vítězných bitev spáleništěm, spadl náhodou z koně a těžce se zranil Byl odvezen do kláštera blíže Rouenu a tam zemřel. Tak zemřel král, který byl neobyčejně výrazným zjevem anglických dějin.

Josef Kuneš

Další informace na Wikipedia v českém jazyce.

 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám