Rytířské řády I. | Obecné texty, z ročníku 2001

Rytířské řády I.

Rytířské řády I.

Řád chudých rytířů Kristových chrámu Šalamounova – Templáři

Řád tvořící původně osm rytířů byl založen roku 1118. Roku 1128 schválil koncil v Troyes přísné regule řádu částečně kopírující regule cisteriáků. Zpola mnišský, zpola vojenský řád měl ochraňovat poutníky putující do Jeruzaléma.

Při akcích křesťanských vojsk šli Templáři jako znalí cest téměř vždy v předvoji. V čele řádu stál velmistr, dále byl řád dělen na preceptoře – komendy. Svá sídla měl ve Svaté zemi i v Evropě.

Po ztrátě Akkonu roku 1291 se Templáři usadili na Kypru a v pařížském Templu. Jejich bohatství a moc se však nelibily francouzskému králi Filipu Sličnému, roku 1307 je dal za pomoci Velkého inkvizitora pařížského pozatýkat a obvinil je z kacířství. Po zinscenovaném procesu je král nechal upálit, včetně velmistra Jacquese de Molay. Roku 1312 na nátlak krále papež Řád templářský zrušil.

Rytíř řádu nosil bílý varkoč i plášť s červeným křížem, služebný bratr (sarient) nosil černý varkoč s červeným křížem.

Rytíř řádu a sarient – služebný bratr

Další informace naleznete například na Wikipedii.


Řád domu Nejsvětější panny Marie teutonské, též Teutonský řád – Němečtí rytíři

Řád byl založen roku 1191 během III. křížové výpravy do Svaté země pod obleženou pevností Akkon z dřívějšího špitálního bratrstva působícího pod prapory Johanitů. Roku 1197 byl plně přeměněn na rytířský řád. V čele řádu stál velmistr, území byla dělena na komturie ovládané komtury.

První řádový velmistr Hermann de Salza přenáší hlavní činnost řádu do Evropy – nejprve v letech 1211–1225 do Sedmihradska a roku 1228 do pobaltí, kam řád pozval mazovský kníže Konrád na pomoc proti pohanským Prusům ohrožujícím jeho knížectví.

Řádoví rytíři pak do roku 1280 pruské území ovládli a začali bojovat s Litvou. Roku 1309 obsadili gdaňské přímoří a dostali se do sporu s polskými panovníky. Roku 1410 byl řád oslaben bitvou u Tannenbergu. Roku 1466 po druhém toruňském míru musel uvolnit Polsku gdaňské přímoří a roku 1526 Pobaltí opustil.

Rytíř řádu nosil bílý varkoč i plášť s černým latinským křížem, sarient šedý varkoč s černým antonínským křížem ve tvaru velkého T.

Rytíř II. poloviny XIV. až I. poloviny XV. století

Další informace naleznete například na Wikipedii.


Řád sv. Jana Křtitele, též Johanitský, Rhodský nebo Maltézský řád

Řád byl založen roku 1048 původně jako špitální bratrstvo. Roku 1113 byl přeměněn na řád rytířský. Při vojenských taženích a pochodech jeli tito rytíři většinou v zadním voji.

Po ztrátě Akkonu roku 1291 přesídlil řád na ostrov Kypr a odtud roku 1309 na ostrov Rhodos. Tady odolával nátlaku Turků až do roku 1523. Roku 1530 přenáší hlavní sídlo na ostrov Malta, kde zůstal až do roku 1798.

Od roku 1834 je pak jeho sídlo trvale v Římě. U nás je velkopřevorství tohoto suverénního řádu v Praze.

Rytíř řádu nosil černý varkoč i plášť s bílým osmirohým křížem, sarient hnědý oděv i plášť se stejným křížem.

Rytíř kolem r. 1340

Další informace naleznete například na Wikipedii.


text a kresba: Zdeňka Chlupová



 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám