Tajné zásahy II. | Šerm a šermování, z ročníku 2005

Tajné zásahy II.

Tajné zásahy v kinech a románech
(vyšlo ve čtvrtletníku Herold – šermířské listy 2/2005)

V kinech je již mnoho let uváděn francouzský historický film "HRBÁČ", natočený dle slavného románu Paula Févala. Mnozí se jistě pamatují, jak roli Hrbáče skvěle zahrál známý herec Jean Marais. Ve zmíněném filmu je i nafilmována událost – zavraždění vévody de Nevers, který byl proslulým šermířem, a uživatelem neblahého neznámého bodu kordem – zvaným "Neversův bod".

Přesný opis v překladu románu zní: Terc, přímo a důrazně! Odraz, přímý sek a sek dolů, primparáda, výkrok, prim, zase odraz, oblouk spodem a teď bod přímo mezi oči!

Popis je to poněkud nejasný a nepřesný. Odborníci se však shodují na tom, že se jedná pravděpodobně o enveloppement /doslovně „balení“/, což je kružný pohyb, při kterém hroty zbraní opisují celý kruh a soupeřova čepel je opět přivedena na původní místo. Styk čepelí není přerušen, až do konce útoku. Ruka před bodem má být ve vyšší poloze. Při enveloppement z qvarty je též možno vytlačit soupeřovu čepel lehce do strany. Jakmile ji opustíme, provedeme s opozicí přímí bod. Tento útok se zajištěním (opposition) počítá s tlakem silnou částí své vlastní čepele na slabou část čepele soupeřovy. Jejich styk trvá až do konce útoku. Při utkání se provádí vazba /poutání/ do napínání paže.

Tak nějak se to dá provést. Pro sportovní šerm to však nemá žádný smysl.

Další zajímavý tajný bod byl uveden ve filmu "ROCAMBOLLO", kde hlavní hrdina používal bod zvaný „Tisíc pistolí“, a byl prováděn na soupeře, kterým se mělo způsobit pouze lehčí zranění, a to na rameni. Bližší popis však z filmu jasný není.

Mnozí z nás se pamatují na slavný francouzský film rovněž s nestárnoucím Jeanem Maraisem zvaný "Kapitán Fracasse", v němž je podrobně popisován noční souboj hlavního hrdiny s najatým zabijákem Giacominem Lampourdem. Tento mizera měl nacvičený v té době neznámí bod zvaný „nec plus ultra“, který uplatnil v nočním souboji proti hrdinovi Kapitánu Fracassovi, ale ten byl výborným šermířem, a tak jeho tajný bod nejen odrazil, ale přerazil mu dokonce čepel jeho slavného španělského kordu.

Za zmínku stojí kniha Antonia Marcelliho z r. 1686. V níž je popisován slavný bod zvaný "intercciata", což byl útok vmykem do boku z vazby, nebo po "dégagé". Shora zmínění autor je považován za vynálezce prvku zvaného "passato sotto", bodu s hlubokým předklonem a mířícím na koleno, nebo spodní část nohy. V minulých letech byl ve sportovním šermu často používán, nyní je však téměř zapomenut.

Po shlédnutí některých filmů, v nichž se šermuje, bývají v šermířských oddílech hlavně u mladších členů debaty s názory na umění šermujících herců. Většinou panuje názor, že tyto šermířské scény lze snadno nahrát s pomocí filmové techniky. I když je na tom více či méně pravdy, šermující herci skutečně šermovat umí. Jako příklad je možno uvést skutečnost, že když byl v roce 1970 ve Francii uspořádán velký turnaj herců, kteří ve filmech šermovali, vítězi se stali – Jean Marais a Jean-Paul Belmondo.

I náš český šlechtic hrabě Štěpán Kinský (1670–1749) patřil k postavám, které se zapsaly do dějin středověkého šermu.

Byl velvyslancem českého císaře u francouzského krále Ludvíka XV. Tam měl možnost se seznámit s markýzem de Chasealou, který byl znamenitým šermířem, miloval souboje, a ty nejčastěji uskutečňoval v poněkud nezvyklém prostředí – v kryptě rozsáhlé rodinné hrobky. Štěpán Kinský, který byl rovněž výborným šermířem byl několikrát požádán markýzem aby mu dělal sekundanta při jeho soubojích, jak to bylo tehdy zvykem. Náš šlechtic si při těchto utkáních všiml, že všichni protivníci markýze byli zasaženi vždy stejným bodem, a vždy do stejného místa na těle. Toto poznání mu později zachránilo život. Dostal se totiž do sporu s markýzem, který jej vyzval jak bylo jeho zvykem na souboj v jeho rodinné hrobce. Hrabě Kinský si připomněl akci markýze, z nichž vždy vycházel smrtelný bod, připravil se, a když markýz tento bod provedl, dokázal jej vykrýt a soupeře zabil. Markýz, který tuto „zábavu“, jak ji sám nazýval již po dvacet let, byl konečně mrtev a náš velvyslanec si získal v Paříži té doby pověst nepřekonatelného šermíře.

Je samozřejmé, že některé z těchto akcí se vymykaly šermířsky pravidlům a rytířským normám, a byly také i odsouzeny a trestány.

Josef Kuneš


 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám