Drahokamy českých korunovačních klenotů | Obecné texty, Zajímavosti, z ročníku 2000

Drahokamy českých korunovačních klenotů

Drahokamy českých korunovačních klenotů

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě jsou v pokladnici za ocelovými dveřmi opatřenými sedmi zámky uloženy korunovační klenoty Království českého. Pouze při zvláštních příležitostech se sejde sedm držitelů klíčů, či jejich zástupci, aby každý z nich odemkl svůj zámek. Korunovační klenoty jsou pak vyneseny z trezoru a vystaveny.

České korunovační klenoty představují soubor šperků, který tvoří Královská koruna, říšské jablko a Žezlo. Lze k nim připočítat i Pasovací meč. Všechny tyto insignie mimořádné historické, umělecké i finanční hodnoty mají za sebou od doby, kdy vznikly, pohnuté osudy. Připomeňme si některé z nich.
Například po bitvě na Bílé hoře je chtěl z Prahy odvézt takzvaný zimní král Bedřich Falcký. Díky zmatku, který panoval při jeho útěku, došlo k zapomenutí vozu s klenoty na Staroměstském náměstí. Dále v roce 1866 při obléhání Prahy vojáky pruské armády, těsně před jejich vstupem do města, se podařilo korunovační klenoty tajně vyvézt z Prahy do Vídně.

Ani po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 nechybí v osudech korunovačních klenotů dramatické okamžiky. Když se v roce 1938 počítalo s možným bombardováním Prahy, byly klenoty převezeny do pobočky Státní banky v Žilině. Během druhé světové války pak byly ukryty v podzemním krytu starého paláce Pražského hradu.

Ke korunovačním klenotům se vážou i různé pověsti. Například, že ten, kdo jimi bude neprávem korunován, do roka zemře (například R. Heydrich - pozn. redakce).

Nyní se vraťme k drahokamům, které tyto klenoty zdobí. Tvoří je tři skupiny. První je zastoupena červenými kameny, kterých je 57 kusů, druhou skupinu tvoří kameny modré, těch je 32 kusů a nakonec poslední skupina kamenů zelených v počtu 30 kusů. Toto množství svědčí o tom, že ke zhotovení byly použity drahokamy pocházející ze staršího přemyslovského pokladu a různých jiných šperků. O tom, jak byly tyto šperky získány, můžeme v dnešní době jen spekulovat. Je však na základě mineralogických rozborů a zkoumání doloženo, že drahokamy pocházející z nich jsou z celého tehdy známého světa. Například z Barmy, Srí Lanky, Thajska, Indočíny či Egypta.

Kameny červené jsou rubín a spinely, modré jsou safíry a poslední skupina jsou zelené smaragdy. Pokud jde o velikosti drahokamů, pak snesou bez jakékoli pochybnosti srovnání s jinými korunovačními klenoty ostatních států. Důkazem toho je nejen jejich krása, ale i jejich velikost, která je úctyhodná. Šest z nich patří mezi deset největších drahokamů na světě. Pokud bychom chtěli zjistit jejich cenu, pak se pouštíme na tenký led dohadů a úvah. Největší rubín o hmotnosti 200 až 260 karátů je odhadnut na částku asi 25 miliónů korun, největší safíry pak mají cenu asi 20 miliónů a smaragd 13 miliónů. Všechny drahé kameny by měly cenu kolem 180 miliónů korun v cenách platných v roce 1980, kdy bylo provedeno jejich zkoumání. K těmto položkám by se měla připočítat ještě cena perel a zlata. Výsledek by však stejně nevyjadřoval ještě cenu historickou a uměleckou, která je nedozírná a penězi nevyjádřitelná. Proto pro nás zůstanou korunovační klenoty symbolem naší státnosti a předmětem úcty nás všech.

Václav Vatolík



Další informace na heslo
České korunovační klenoty
Korunovační klenoty na Wikipedia.




 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám