Evžen Savojský | Medailonek, z ročníku 2003

Evžen Savojský

Evžen Savojský
(vyšlo ve čtvrtletníku Herold – šermířské listy 2/2002)

Princ Evžen Savojský (1663–1736) markýz ze Saluzza a Carignamu se narodil jako Francouz. Byl nevelké postavy, ošklivý a neduživý.Jeho rodina se za něho styděla, a snažila se ho uklidit do ústraní kněžského stavu.Ale on s tím nebyl srozuměn a pokusil se o přijetí do francouzské armády. Tam však zažil ponižující odmítnutí. To jej však neodradilo od zájmu po vojenské kariéře, a tak se přidal k dobrovolníkům, kteří roku 1683 vyrazili na pomoc Vídni obležené Turky. Tam prokázal tak mimořádnou odvahu, že byl okamžitě povýšen na velitele dragounského pluku. Při zpětném dobývání Uher naplnil Evžen svůj dřívější příslib, že se stane slavným vojevůdcem a ve věku 34 let se stal vrchním velitelem habsburských vojsk. Současně získává pověst nejslavnějšího turkobijce všech dob.



Pod vedením vojevůdce a lotrinského vévody Karla V. dosáhl Evžen Savojský roku 1696 hodnosti generalissima a rok nato rozdrtil osmanskou armádu v bitvě u Zenty, vpadl do Bosny a dobyl Sarajevo, čímž donutil tureckého sultána uzavřít mír. Rozhodující bitva u Zenty stála Turky 30 000 padlých, přišli o 9000 dvoukolových vozů, tisíce koní a velbloudů. Větší část Uher a Sedmihradsko byly zbaveny turecké nadvlády. O dva roky později v roce 1701 Evžen porazil Francouze u Chiary v severní Itálii a ovládl Montovu. Nad stejným protivníkem triumfoval o pět let později u Turina. Za spoluúčasti vojevůdce Marlboroungha se podílel na úspěších u Hochstädtu, Oudenaarda a Malplaquetu. Dík jeho vítězstvím nad Turky u Petrovaradína (1716) a Bělehradu (1717) dosáhla habsburská monarchie na Balkáně největšího rozsahu.



Vojevůdce Evžen Savojský krácel ve stopách svého krajana habsburského vojevůdce Raimunda Montecuccoliho, jemuž je přisuzován výrok, že k vedení války je třeba trojího – peněz, peněz a zase peněz. Byl stoupencem reformní politiky císaře Josefa I. na počátku 18. století a jeho nástupci Karlu VI. Radil, aby dědičné nároky své dcery Marie Terezie podepřel početnou armádou a plnou státní pokladnou, a nikoliv formálními diplomatickými zárukami.



Princ Evžen se stavěl na odpor proti sňatku dědičky trůnu s Františkem Štěpánem Lotrinským, aby nebyla Francie utvrzována na svých tradičních protihabsburských postojích. Navrhoval naopak sňatek s Maxmiliánem Josefem Bavorským, čímž by se monarchie zbavila jednoho z nejnebezpečnějších protivníků. Ze stejných důvodů odmítal snahu španělských dvořanů císaře Karla VI. o zavlečení státu do imperiální politiky ve světovém měřítku. Evžen Savojský se osvědčil i jako mírový vyjednavač roku 1714 v Rastattu a o čtyři roky později v Požarevci, stejně jako místodržitel v Rakouském Nizozemí (Belgii).



Evžen Savojský byl štědrým mecenášem a kultivovaným člověkem, zcela v duchu doby. Ve Vídni nechal vybudovat honosný zámek Bevedere, vlastnil rozsáhlou knihovnu a dopisoval si s významnými učenci, zejména s Leibnizem a Voltairem.

Evžen Savojský vybojoval 24 bitvy a byl třináctkrát raněn. Zemřel roku 1736 s titulem předsedy Císařské válečné rady.

Josef Kuneš

Další informace na Wikipedia v českém jazyce.



 

design ©2009 Vítězslav Jančák, grafik a fotograf | Napište nám